Vyhledávání

5.10.2021 — Doba globálního oteplování je podle odborníků mimo jiné spojena s fenoménem vzniku tepelného ostrova, a to zejména ve větších městech. Jednou z možností, jak přispět k ochlazování města, je volba povrchu cest a veřejných prostranství. Aktuální trendy a možnosti v této oblasti představil v pondělí na Magistrátu hl. m. Prahy odborný seminář pod názvem "Mlatové povrchy v kontextu klimatických změn a zamyšlení nad jejich možností využití v městském prostředí". Záštitu nad akcí převzal Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.

5.10.2021 — Doba globálního oteplování je podle odborníků mimo jiné spojena s fenoménem vzniku tepelného ostrova, a to zejména ve větších městech. Jednou z možností, jak přispět k ochlazování města, je volba povrchu cest a veřejných prostranství. Aktuální trendy a možnosti v této oblasti představil v pondělí na Magistrátu hl. m. Prahy odborný seminář pod názvem "Mlatové povrchy v kontextu klimatických změn a zamyšlení nad jejich možností využití v městském prostředí". Záštitu nad akcí převzal Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.

30.5.2007 —

10.4.2003 — ze dne 1.4.2003

12.8.2022 — Hlavní město si v těchto dnech připomíná výročí od mohutných záplav, které se v srpnu roku 2002 metropolí prohnaly. Tehdy muselo být evakuováno téměř 50 tisíc lidí a celkové škody se vyšplhaly až ke 30 miliardám korun. Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě. Praha také od té doby dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.

22.8.2022 — Hlavní město si v těchto dnech připomíná výročí od mohutných záplav, které se v srpnu roku 2002 metropolí prohnaly. Tehdy muselo být evakuováno téměř 50 tisíc lidí a celkové škody se vyšplhaly až ke 30 miliardám korun. Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě. Praha také od té doby dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.

20.9.2007 —

13.1.2020 — Žijete v blízkosti vnitrobloku, který by si zasloužil obnovu? Nevíte jak na to? Kdo smí obnovu realizovat a jak? Na tyto a mnoho dalších otázek vám odpoví nová metodika nazvaná Živé vnitrobloky - Jak si zamést před vlastním prahem a cítit se zase jako doma.

26.3.2013 — Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze shrnuje dosavadní kroky směřující k vzniku nové hudební síně.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

1.2.2010 — „PLAVBY PO JADRANU … NEJEN TA ZNÁMÁ MÍSTA“ je název fotografické výstavy, která bude od zítřka přístupná veřejnosti v budově Magistrátu hl. m. Prahy ve Škodově paláci. Vernisáž výstavy proběhne dnes 1. února 2010 v 17.00 hodin.