Vyhledávání

17.8.2022 — Workshop uspořádal Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.i (CzechGlobe) s podporou projektu LIFE TreeCheck Green Infrastructure Minimising the Urban Heat Island Effect (LIFE17 GIC/CZ/000107) dne 20. 6. 2022, v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

11.9.2017 — V dnešní době již není pochyb o tom, že na naší planetě dochází ke změně klimatu. Tato změna se více méně dotýká i obyvatel hlavního města Prahy. Ať jsou to extrémní teploty během letních měsíců, přívalové deště nebo například ledovka. To vše trápí právě i obyvatele hlavního města. Magistrát hlavního města Prahy připravil se začátkem nového školního roku 2017/2018 pro Mateřské školy a I. stupeň Základních škol hlavního města Prahy 2 interaktivní programy, které budou děti vzdělávat v oblasti adaptace na změnu klimatu. Programy realizuje Ekocentrum Koniklec.

20.10.2023 — Metodické informační a osvětové materiály hl.m. Prahy související s tematikou adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu připravuje OCP MHMP (Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy) od roku 2019 ve spolupráci s externími subjekty, v souladu s naplňováním cíle zvyšování informovanosti veřejnosti a místních samospráv v rámci implementačních plánů ke schválené Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Postupně by měly být zpracovávány další výstupy pro jednotlivé dílčí tematické oblasti. Od roku 2017 jsou dále k dispozici informační materiály připravené v rámci kampaně Voda je život.

1.7.2022 — Budovy se významným způsobem podílejí na klimatické změně. Cílem zpracované metodiky je poskytnout , jak využít investiční příležitost spojenou s renovací školských staveb jednak k aplikaci opatření ke snížení vlivu staveb na změnu klimatu a zároveň ke zvýšení komplexní kvality budovy z hlediska architektonického, provozního i technického.

31.5.2017 — Hlavní město Praha čelí v posledních dekádách zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku - zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období. Specifikem velkých měst, hl. m. Prahu nevyjímaje, je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí tepelné "ostrovy", z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům a má negativní vliv na jejich zdraví).

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

9.8.2018 — Základní strukturované informace o dokumentu a jeho přípravě, stav k 8/2018